★★★★☆
Autor: Anna Bright
Nakladatelství: CooBoo

Před budoucí princeznou se tak otvírá jedinečné dobrodružství, při kterém uvidí vše od zahrad anglických zámků po norské fjordy. Ale plány její matky nejsou jediným tajemstvím, které se skrývá neviděné v podpalubí… a v sázce je možná mnohem víc než jen šťastný konec.
Máme tu recenzi na poslední z várky nově zakoupených e-knih. Abych byla upřímná, pro tuto knížku jsem se rozhodla především díky obálce, která je, jak musíte uznat, opravdu impozantní (až je mi trochu líto, že ji nemám ve své knihovně v papírové verzi). Zevnějšek Pozorovatelky však není jejím jediným plusem.
,,Svět je divoké, báječné, kouzelné místo."
,,Svět je divoké, báječné, kouzelné místo."
Kniha je psaná pro mě velmi příjemným způsobem. Dokázala jsem se bez problémů začíst a nemusela jsem nad textem příliš přemýšlet (to mě utvrdilo v myšlence, že jsem svou malou čtecí krizi zažehnala... prozatím). První, co mě po prolistování zaujalo, byly útržky legend a pohádek, kterými byly kapitoly proloženy. Celá tato kniha by vlastně mohla být inspirována některou z pohádek. Mohla by. Jak ale čtenář brzy vypozoruje, ke kouzelnému světu dětských příběhů, který jsme v dětství tolik zbožňovali má tento daleko. Objevuje se zde sice láska, odvaha a dobromyslnost, ale i odmítnutí, nepotrestané zlo, intriky a zrada, které hlavní hrdinku pronásledují z jejího domova až k pobřežím dávných severských zemí.
,,Nejde o to, jak vypadáš, ale jak vidíš svět."
V knize se objevuje spoustu postav, v nichž bylo pro mě těžké se orientovat. Když se mi to ale podařilo, okamžitě jsem si je oblíbila, snad jen Tordena jsem neměla nikdy nějak moc v lásce. Byl opravdu milý a odvážný, ale zkrátka ne ten typ postavy, která mi obvykle přiroste k srdci.
,,Budoucnost nepřichází ve velkých vlnách. Přichází v tisíci drobných chvilek, otáčí se na pantech pro oko neviditelných, následuje klikatou ztezkou vydlážděnou odpověďmi ano a ne, které mění svět."
Zato Tordenův rodný kraj mi byl bližší, než království v Anglii. Hory, vysoké jehličnany a krásy volně žijící přírody nepokořené člověkem... Co víc si přát?
Když už jsme ale u prostředí, nelíbilo se mi, že autorka použila existující i smyšlená místa. Podle mě by bylo lepší si vybrat pouze jednu variantu, anebo přidat mapku pro lepší orientaci.
I přes nedokonalosti se ale těším na další díl, který doufejme brzy spatří světlo světa v českém jazyce.
Jaká je Vaše nejoblíbenější pohádka z dětství? Vracíte se i teď ke svým oblíbeným dětským knížkám? Napište mi do komentářů. Za jakékoliv odezvy budu vděčná. ♡
Komentáře
Okomentovat