Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

★★★★★
Autor: Ransom Riggs 
Nakladatelství: Jota

Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií.

To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedinečný čtenářský zážitek. Náš příběh začíná strašnou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak – i když to zní jako něco nemožného – jsou možná stále naživu.

Fantasy doprovázená strašidelnými starými dobovými fotografiemi, při které běží mráz po zádech. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti zaujme dospělé, teenagery a všechny, kdo mají rádi temná dobrodružství.

Jak asi víte, Sirotčinec slečny Peregrinové je moje srdcová záležitost. Sérii jsem poprvé četla asi před dvěma lety, tedy tu část, která v té době byla přeložená do češtiny a neskutečně jsem si ji zamilovala. A jelikož loni spatřil světlo světa Ptačí sněm, pátí díl téhle podivnosti, který si rozhodně nechci nechat ujít a z předchozích knih už si toho moc nepamatuju, rozhodla jsem se přečíst si celou vyšlou sérii znovu. 
Zatím mám za sebou rereading prvního dílu. A upřímně? Tentokrát jsem si jeho čtení užila snad ještě víc než napoprvé. 

,,Držíme se pohádek, dokud za svou víru neplatíme příliš mnoho."

Napětí, vtipnost a originalita tomuto příběhu rozhodně nechybí. Stejně tak skvělé postavy, které jsem si okamžitě oblíbila a jedinečná atmosféra, kterou dokonale dokreslují staré strašidelné fotografie, jimiž je text prokládán. Ty, podle informací obsažených na konci knížky, pocházejí z osobních archivů sběratelů, kteří je získali z bleších trhů, garážových prodejů a antikvariátů, a až na několik výjimek nebyly nijak upravovány. 

,,Kdysi jsem snil o tom, že uniknu svému obyčejnému životu, ale můj život nebyl nikdy obyčejný. Prostě jsem si jenom nevšiml, jak mimořádný byl."

Jediné, co mi při čtení malinko vadilo, byla trochu zvláštní spojení slov, která, dle mého, vznikla nejspíše překladem. Nevím, jestli někdo říká třeba ,,kotníky na rukou", minimálně já osobně jsem teda nikdy takové pojmenování neslyšela. 
Někdo by taky mohl vytknout pomalejší rozjezd a poněkud otevřenější konec, já Vám ale jen doporučím, abyste se před tím, než se do knihy pustíte ujistili, že budete moct hned po dočtení sáhnout po druhém dílu. 

,,Jak nezajímavý by to byl život, kdyby se nám všechno vždycky podařilo hned na první pokus."

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti za zkoušku rozhodně stojí, a to i v případě, že nemáte zrovna v lásce stejnojmenný film. Ten se totiž od své předlohy celkem dost liší. Takže za mě jedno veeeeelikánské doporučení úplně pro všechny!

Jakou byste chtěli mít podivnost (nadpřirozenou schopnost)? Napište mi do komentářů. Za jakékoliv odezvy budu vděčná. ♡

Komentáře