Každé srdce je bránou

★★★★★

Autor: Seanan McGuire 

Nakladatelství: CooBoo

Děti za správných podmínek vždycky mizely: proklouzly stínem pod postelí nebo šatníkem, propadly se králičí norou a vynořily se… jinde. Ale kouzelné světy nemají pro ty, co se už nehodí, pochopení. Nancy se kdysi zatoulala, ale teď už je zpátky. A neustále hledá způsob, jak se vrátit zpátky do svého světa. Její příjezd do Domova slečny Westové znamená změnu: za rohem číhá temnota a jen ona a její spolužáci mohou zjistit, co se vlastně děje. Bez ohledu na cenu, jakou budou muset zaplatit.

Nedávno jsem se úplně spontánně rozhodla znovu přečíst Každé srdce je bránou, knížku, která se mi před lety neskutečně líbila, ačkoliv jsem se do ní neuměla pořádně začíst. Při rereadingu tento problém vymizel a celkově se má láska k příběhu prohloubila. 🥰

„Vrátit zpátky“ tu znamenalo dvě odlišné věci podle toho, jak to bylo řečeno. Byla to ta nejlepší věc na světě. Stejně tak to ale mohla být ta nejhorší. Byl to návrat na místo, které člověku rozumělo tak dokonale, že se rozprostřelo přes ostatní světy, aby ho našlo a získalo jen pro sebe; a také to byl nechtěný návrat k rodině, která toužila milovat, chránit a držet v bezpečí, ale přitom neuměla nic jiného než ublížit. Podvojnost toho sousloví byla stejná jako podvojnost bran: měnily život a taky ho ničily, a to díky jedinému přímému pozvání. Projdi a uvidíš.

I tentokrát jsem obdivovala nápad, jedinečnou atmosféru, skvělý humor a hromadu myšlenek, které autorka do příběhu vměstnala, a jež jsem tentokrát ocenila ještě mnohem víc. 😌

Moc mě bavil nemilosrdný leč magický svět a postavy s různorodým charakterem i identitou. S transgender a asexuálními protagonisty se alespoň já v knihách nesetkávám běžně, takže i za toto jsem byla ráda. 😊

Neměla bys zavírat žádné dveře jen proto, že se ti nelíbí, co je na druhé straně.

Potěším ty, kteří moc neholdují romantickým linkám, protože v této knížce žádná není. Zároveň bych ráda varovala slabší povahy. Každé srdce je bránou je místy trochu brutální a morbidní, takže ne úplně ideální pro všechny. 

Naděje znamená, že lpíš na věcech, které už se nikdy znovu nevrátí, a tak pomaličku krvácíš, až nezbyde vůbec nic.

Tenhle krvavý mix Sirotčince slečny Peregrinové a Alenky v říši divů rozhodně doporučuju. Možná Vás to nechytne a možná si to tak jako já zamilujete. Vhledem k nevelkému počtu stran se to rozhodně vyplatí risknout. ❤️

Stalo se Vám někdy, že se Vám kniha při rereadingu líbila víc, než při předchozím čtení? Napište mi do komentářů. ♡